Jaké je tedy to letošní sucho?

Jindřiška Svobodová

Mediální vyjádření politiků přinášejí řadu podnětů k zamyšlení – a to nejenom svým obsahem, ale také formou. V tisku se nedávno objevila zpráva s následujícím titulkem: Je duben a sucho je katastrofické, připustil Brabec. Již v roce 1969 se přitom v časopise Naše řeč objevil článek Alexandra Sticha Katastrofální nebo katastrofické následky?, ve kterém se autor zamýšlel nad odpovídajícím užitím těchto přídavných jmen.

Adjektiva s příponou -ický si zachovávají povahu vztahových přídavných jmen, to znamená, že v jazyce k nim existují základová podstatná jména, tato adjektiva si zachovávají nocionální ráz a k jejich významovému jádru se u nich nepřidává žádný emocionální ani hodnotící příznak. Většinou je ani nelze stupňovat. Přídavná jména s příponou -ický se často tvoří od přejatých slov (historický, demokratický); v češtině najdeme ojedinělá adjektiva, ke kterým žádné základové substantivum neexistuje (chronický, lakonický), ta ale rys vztahových přídavných jmen ztrácí a slouží spíše k vyjádření jakosti. Přídavná jména, která jsou tvořena příponou -ální, mohou v ojedinělých případech také vyjadřovat význam vztahový (hormonální, embryonální), v současné češtině jej ale ztrácejí a získávají vlastnosti jakostních adjektiv (a to i v případě adjektiv motivovaných: kolosální, epochální, fatální, triumfální).

A právě tento rozdíl je patrný také v případě přídavných jmen katastrofální a katastrofický. Adjektivum katastrofální je starší a má povahu jakostního přídavného jména, vyjadřuje citově zabarvené negativní hodnocení (adjektivy se synonymním významem jsou hrůzný, strašný, děsivý) a je také možné jej stupňovat. Potřeba jazykové praxe disponovat také adjektivem vztahovým vedla ke vzniku dalšího (sekundárního) přídavného jména, a tím je právě adjektivum katastrofický. Vztahový význam omezuje jeho užití na spojení typu: katastrofická teorie, katastrofický rozpor nebo třeba katastrofické vize, a jeho užití jako adjektiva jakostního proto není adekvátní. Katastrofický tedy znamená „týkající se katastrofy, vztahující se ke katastrofě“, nevyjadřuje hodnocení ani hodnotící postoj, jde o pouhé konstatování skutečnosti. Rozdíl v užití obou přídavných jmen si možná nejlépe uvědomíme, pokud je spojíme s podstatným jménem scénář.

STICH, A (1969): Katastrofální nebo katastrofické následky. Naše řeč 52, č. 4, s. 201–213.

Je duben a sucho je katastrofické [online], 29. 4. 2020.
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/jak-bude-cesko-bojovat-proti-suchu-40322251 cit. [11.05.2020].