Zůstaňte doma – slova domácká

Dan Faltýnek

V časech pandemie/karantény běží na displeji mobilního telefonu výzva od operátora, abychom zůstali doma, anglická královna v projevu děkuje lidem za to, že zůstali doma, žijeme v časech zprostředkované komunikace, protože jsme doma. V jazyce používaném doma můžeme pozorovat určitá specifika. U jednoho z nich se na chvíli zastavíme a podíváme se na něj z hlediska nářeční diferenciace České republiky. Každý mluvčí češtiny vnímá rozdíly mezi češtinou v Čechách a na Moravě. Mezi mluvčími z Čech se tradují historky o tom, jak Moravané neříkají rozsviť, ale rožni – pravděpodobně nějaké maso… možná se k vám dostal vtip o tom, jak se na Hané říká rybníku – prý kolaté potok. O kulatých potocích na Olomoucku nebo Prostějovsku neuslyšíte, ale hláskovou podobu hanáckého nářečí vystihuje vtip dobře. Mluvčí z Čech jsou naopak pro Moravany v centru pozornosti, použijí-li částici viď nebo slovní spojení „von vodevřel vokno“. A to nemluvíme o Slezsku – Slezan se vždycky prozradí krátkostí svých samohlásek a o významu výrazů jako štipka nebo olačka nemá Moravan ani Čech potuchy. Existuje ale jedna velmi zajímavá diference, kterou se Morava a Čechy odlišují a příliš si jí nevšímáme. Týká se právě části slovní zásoby, která je typická tím, že ji používáme v domácím prostředí. Lexikologie – nauka o slovní zásobě – popisuje tzv. hypokoristika, slova domácká. Jedná se především o zjemněné varianty vlastních jmen jako Saša pro Alexandru a Alexandra, Kája pro Karla a Karlu, Zinďa pro Zinu (patří sem také pojmenování Honza a Pepa – odvozené z německého Hans a italského Giuseppe). Někdy jsou tyto výrazy formálně zhrubělé jako Peťan pro Petra, Laduna pro Ladu, známý příklad je Rampepurda Rampepurďácká, kterou si nejspíš pamatujete z Poláčka. Podívejte se ale na následující řadu hypokoristik: Láďa–Laďa, Léňa–Leňa, Péťa–Peťa, Stáňa–Staňa, Lída–Lidka, Bára–Barča atd. Asi tušíte, že se výskyt těchto výrazů odlišuje právě vzhledem k Čechám a Moravě – dlouhé varianty se povětšinou vyskytují v Čechách, krátké na Moravě. Takže Mára je nejspíš někde od Plzně a Mara například z Jeseníku.

Další informace včetně přehledu hypokoristik mnoha vlastních jmen najdete na Wikipedii v hesle hypokoristikon.

Porovnejte si, jak se různá dvě slova vyskytují na Moravě a v Čechách, Slezsko nevyjímaje. V korpusovém průzkumníku variant SyD zadejte dva srovnávané tvary, zvolte dotaz hledat v současném jazyce, podívejte se na výsledky v mluveném jazyce a zadejte zobrazení nářečních oblastí. Výskyt tvarů pak můžete porovnat podobně jako je to v případě tvarů Péťa a Peťa:¹